Samopal vz. 58 Pi
7,62mm samopal vz. 58 je zbraň jednotlivce, určená k ničení živé síly nepřítele střelbou, pažbou nebo bodákem, zejména v boji zblízka. Déle jej lze použít ke střelbě na útočící letouny, vrtulníky a snášející se padákové výsadky. Pro některé druhy vojsk se dodává se sklopnou ramenní opěrou. Pro střelbu v noci jsou některé samopaly opatřeny záchytem k upevnění zaměřovacího infradalekohledu, tlumičem ohně a dvojnožkou.(Děl-21-5).
A to je vlastně skoro všechno, co zmíněný předpis o třetí sériově vyráběné verzi samopalu vz. 58, nesoucí označení „7,62mm samopal vz. 58 Pi“, udává. Každý voják o ní proto ví, že existuje, málokdo ji ale viděl nebo si ji dokonce mohl ohmatat v praxi. Přitom se nejedná o verzi vysloveně odlišnou od standardních verzí P a V, ale spíše o „dovybavení“ verze P (s pažbou) o speciální příslušenství pro pozorování a střelbu za snížené viditelnosti a v noci.
Základním předpokladem takového řešení bylo osazení levého boku pouzdra závěru speciální vodící lištou pro upevnění infrazaměřovače. Řešení je obdobné, jako u samonabíjecí pušky SVD Dragunova: na bok pouzdra závěru je přinýtována čtyřmi nýty 146 mm dlouhá montážní lišta s vnější rybinou o šířce 14 mm. Na tuto lištu se nasouvá zaměřovací infradalekohled NPS-2.
Výbava samopalu vz. 58 Pi
A co všechno vlastně k výbavě samopalu vz. 58 Pi patří ? Jsou to:
- výše zmíněná lišta pro upevnění zaměřovacího infradalekohledu, montovaná na zbraň už při výrobě,
- zaměřovací infradalekohled NSP-2 (souprava),
- trychtýřovitý tlumič ohně, našroubovaný na závit pro chránítko ústí hlavně,
- dvojnožka, speciálně konstruovaná pro tuto zbraň, velmi lehká a jednoduchá, se stálou délkou nožek, odlišná od robustnější dvojnožky kulometu vz. 59.
Souprava zaměřovacího infradalekohledu NSP-2 se dodávala plechovém truhlíku s odklápěcím víkem a se zaoblenými rohy. Víko drží dva závěsy a dva pákové uzávěry, do kterých je možno upevnit plombu. Truhlík je v barvě khaki, na přední stěně je upevněn černý štítek s bílými nápisy ve třech řádcích: VÁHA 16 kg, NSP 2 a výrobní číslo - v našem případě č. S 224. Jak je vidět, neváží přístroj právě málo.
Úplná souprava obsahuje:
- infradalekohled T1-50006,
- infrasvětlomet 3-2756/080S,
- stříbrozinkovou akumulátorovou baterii, složenou ze tří článků SZ-25H,
- pouzdro napájecího zdroje s nízkonapěťovým měničem (napájecí blok) 1-0279/339S,
- vysokonapěťový měnič 2-0488/039,
- clonu 3-2749/001,
- plechový truhlík 0-0038/400S,
- brašnu 1-0273/600S
- záložní součástky a příslušenství.
Infradalekohled NSP-2 se při bojovém použití nasazuje na zbraň, pouzdro s napájecím zdrojem a nízkonapěťovým měničem (napájecí blok) je upevněno – podle polohy střelce při střelbě – buď na jeho opasku nebo je položeno vedle něho na zemi. Infradalekohled se zapojuje k napájecímu bloku kabelem dlouhým 1,3 m a opatřeným na konci konektorem se zajištěním proti vytržení. Při přenášení se ukládá infradalekohled do plátěné brašny, napájecí blok se zavěšuje na opasek střelce. K dopravě a ukládání úplného přístroje, včetně příslušenství a náhradních dílů, slouží plechový truhlík.
A jak to vlastně funguje ?
Principem je osvětlení terénu (cíle) neviditelnými infračervenými paprsky a přeměna neviditelného infračerveného obrazu na obraz viditelný. Infrasvětlomet vysílá směrem k cíli infračervené paprsky. Má totiž filtr, propouštějící pouze infračervené paprsky s délkou vlny 0,8 až 1,2 um a pohlcující paprsky z viditelné části spektra.
Od pozorovaného předmětu odražené infračervené paprsky dopadají na objektiv infradalekohledu. Jejich množství závisí na osvětlení a koeficientu odraznosti cíle, a – samozřejmě – také na stavu atmosféry. Objektiv vytváří neviditelný infračervený obraz cíle na fotokatodě elektronooptického převaděče obrazu. Infračervené paprsky, dopadající na fotokatodu, vyrážejí totiž z jejího povrchu elektrony, jejichž množství je úměrné energii dopadajících infračervených paprsků, a tudíž také osvětlení a koeficientu odrazu různých bodů terénu a cíle.
Elektronový obraz je urychlován účinkem elektrostatického pole, vytvářeného vysokým napětím (18 kV) vysokonapěťového měniče. Elektrony se usměrňují elektrostatickou čočkou (elektrostatickým polem) na stínítko elektronooptického převaděče obrazu. Po dopadu elektronů na stínítko (luminiscenční vrstvu) se jejich energie spotřebuje na vybuzení stínítka, které se rozzáří viditelným světlem. Jas každého bodu stínítka je úměrný množství dopadajících elektronů. Viditelný obraz na stínítku se pozoruje okulárem infradalekohledu.
Vysoké napětí k napájení převaděče obrazu se získává z nízkonapěťového a vysokonapěťového měniče, napájecím zdrojem nízkonapěťového měniče i infrasvětlometu je stříbrozinková akumulátorová baterie složená ze tří článků SZ-25H.
Infradalekohled
se skládá z objektivu, elektronooptického převaděče obrazu, okuláru, těla dalekohledu s rektifikačním ústrojím, vysoko- a nízkonapěťového měniče a infrasvětlometu.
Objektiv je složen ze čtyř čoček. Objímka objektivu je našroubována do těla dalekohledu s rozpěrným kroužkem, zajišťujícím zaostřování. Objektiv vytváří ve své ohniskové rovině převrácený obraz cíle.
Elektronooptický převaděč je upevněn v kovové patici, přišroubované k sáňkám spojeným s rektifikačními šrouby. Napětí se na něj přivádí pohyblivým dotykem. Převaděč (obdoba optické převracející soustavy) vytváří vzpřímený obraz na stínítku. Uprostřed vnitřní plochy fotokatody převaděče je vyryta zaměřovací značka v podobě úhelníku (střechy) s vrcholovým úhlem 90 st. Po obou stranách úhelníku jsou vodorovné rysky, pomocí kterých se provádějí stranové opravy při střelbě. Filtr chrání převaděč obrazu před osvětlením při střelbě.
Tělo dalekohledu slouží ke spojení všech jeho částí. Rektifikační ústrojí umožňuje změnu polohy převaděče obrazu vzhledem k optické ose dalekohledu a zároveň změnu polohy zaměřovací značky na stínítku vzhledem k obrazu cíle. Do boku těla je zašroubováno pouzdro vysoušecí vložky se silikagelem. Ke spodní části těla je přišroubována konzola se skříňkou vysokonapětového měniče, sloužící také k upevnění dalekohledu na lištu zbraně. Upevnění se provede nasunutím na lištu a pootočením šroubu s upínacím křídlem pod tělem přístroje směrem kupředu. Na konzole je kulový čep držáku infrasvětlometu a vypínač k jeho zapínání a vypínání. V zadní partii těla dalekohledu je otvor pro přírubu s okulárem.
Okulár je složen ze šesti čoček. Je na něm nasunuta pryžová očnice, upevněná třmenem. Okulár slouží k pozorování obrazu, získaného na stínítku převaděče.
K nastavení infradalekohledu ve dne, při střelbě v noci za pomoci osvětlovacích prostředků a k ochraně objektivu před mechanickým poškozením slouží clona, složená z krytky s otvorem a páčky. Pootočením páčky se zakrývá nebo odkrývá otvor clony a tím se dosahuje požadovaného osvětlení. Clona se nasazuje jen ve dne, v noci se snímá a ukládá do brašny.
Infrasvětlomet
je osvětlovací přístroj, určený k osvětlování terénu infračervenými paprsky při střelbě v noci. Zdrojem paprsků je zrcadlová žárovka IKF-1. Před žárovkou je infračervený filtr – skleněná deska s probarvenou fólií, která zabraňuje průchodu viditelných paprsků.
Infrasvětlomet je nasazen na konzole infradalekohledu a lze jej snadno sejmout. Dolů odklápěcí víko chrání filtr před mechanickým poškozením, při činnosti infradalekohledu chrání dalekohled před rozptýleným světlem infrasvětlometu.
Napájecím zdrojem infradalekohledu NSP-2 i infrasvětlometu je stříbrozinková akumulátorová baterie, složená ze tří článků SZ-25H se jmenovitým napětím po 1,5 V, uložená v pouzdru – hliníkové krabici, v jejímž víku je zabudován nízkonapěťový měnič, zásuvka a vypínač dalekohledu i světlometu.
Brašna s popruhem infradalekohledu NSP-2 je z plachtoviny a slouží k přepravě i ochraně přístroje. Je v ní kapsa na pulzní výbojku nízkonapěťového měniče (v soupravě jsou 2 kusy) a šroubovák.
Značení (na zkoumaném exempláři)
Konzola, spojující dalekohled se světlometem, nese zezadu nápisy: NSP 2, kód výrobce – xbk (po roce 1952 MEOPTA, n.p. Přerov), rok výroby – 1962, výrobní číslo – č. D 094 a zkřížené meče. Na víku skříňky vysokonapěťového měniče jsou bílé varovné a informační nápisy:
ZAKAZUJE SE
ZAPÍNAT ZA DNE BEZ CLONY
A ZAMĚŘIT PROTI PRUDKÉMU SVĚTLU
VZDÁLENOSTI PRO LK A SAMOPAL
1 – 100 5 – 400
2 - 200 7 – 500
3 – 300 8 - 600
Vypínače jsou označeny nápisy ZAP. (páčka nahoru), resp. VYP. (páčka dolů).
Blok napájení (s nízkonapěťovým měničem) je zezadu značen: NSP 2, xbk, 1964, č. OS 308, zkřížené meče, plechový truhlík přístroje nese, jak už bylo uvedeno výše, nápisy VÁHA 16 kg, NSP 2 a výrobní číslo - č. S 224.
Zkoumaná souprava je tedy složena z komponentů různých výrobních čísel.
Hlavní takticko-technická data přístroje:
Rozměry:
infradalekohled (mm): 220x135x275
napájecí blok (mm): 175x75x185
akumulátorová baterie (mm): 114x40x116
Hmotnosti:
úplný infradalekohled (kg): 4,385
infradalekohled (kg): 1,40
napájecí blok (kg): 1,985
Základní optické charakteristiky infradalekohledu:
zvětšení: 2,2x
zorné pole (stupňů): 8
průměr výstupní pupily (mm): 7
vzdálenost výstupní pupily od oka (mm): 30
rozlišovací schopnost (úhlové minuty): 2,5
ohnisková vzdálenost objektivu (mm): 60
meze rektifikace záměrné:
stranová: +- 00 - 15
výšková: +- 00 - 15
Vzdálenost pozorování cílů (m): 100 až 250 (v závislosti na povětrnostních podmínkách a roční době).
Základní charakteristiky zrcadlové žárovky IKF-1:
průměr (mm): 95 mm
maximální osová svítivost (cd): 40000
divergence (stupně): 6
napětí (V): 4,5
výkon (W): 20
Dvojnožka, tlumič ohně
Aby bylo možno zbraň, která váží s přístrojem NSP 2, tlumičem výšlehu a dvojnožkou celých 5,80 kg, na stanovišti dobře nasměrovat a ustavit v poloze, doplňuje samopal s infradalekohledem NSP 2 dvojnožka, nasunutá do úchytu pro bodák. Nožky dvojnožky se sklápějí při transportu dozadu, mají stabilní délku 270 mm a rozkročení 210 mm, takže výška hlavně nad zemí činí zhruba 195 mm.
Pro potlačení výšlehu při střelbě ze samopalu Pi na pozorovacím stanovišti je ústí hlavně opatřeno - opět speciálně konstruovaným - tlumičem ohně výrazně nálevkovitého tvaru, ve kterém se plyny vycházející z hlavně dostatečně ochlazují.
Hodnocení
Vcelku je celá souprava – zvláště z dnešního pohledu – dosti těžká a málo operativní (i když známe soupravy z doby ještě pozdější, které byly dokonce podstatně větší a těžší). Část vyrobených samopalů vz. 58 Pi byla zařazena do výzbroje pohraniční stráže MV, je ale otázka, zda a jak se souprava v praxi používala. Nosit samopal s nasazeným infradalekohledem, tlumičem a dvojnožkou (5,80 kg) a zhruba 2,0 kg vážící napájecí blok na opasku určitě nebylo příliš lákavé, zvláště při pochůzkách v pohraničních hvozdech. Jiná situace mohla být při jeho nasazení na stabilním stanovišti, zvláště při pozorování svěřeného sektoru v mlze, za šera nebo v úplné tmě.
Počet vyrobených kusů samopalů vz. 58 Pi není znám, odhaduje se ale asi na 15000 kusů. Výrobní čísla se skládají z velkého písmena a třímístného čísla, přičemž nejvzdálenější písmeno abecedy na zkoumané soupravě je S, tedy 19. písmeno abecedy. Už z toho - zdá se - vyplývá, že muselo být vyrobeno kusů nejméně 19 tisíc.
Ing. Jiří Fencl
Použito se svolením autora.